Umění

22. listopadu 2008 v 20:42 | Jajinka:) |  ♥Nezařazeno♥

*Kaligrafie*

Kaligrafie jako taková není pouze doménou Japonska. Je rozšířena téměř ve všech zemích Dálného východu, zejména v Číně. Není dobré, abyste kaligrafii zaměňovali za něco jako krasopis. Je to něco víc, je to jeden ze směrů lidských umění, které si získolo mnoho obdivovatelů. Na Západě se často kaligrafie spojovala s odnoží budhhismu, se Zenem. Ale ve skutečnosti to nemusí mít žádnou souvislost.

V Japonsku se tímto uměním zabývájí desetitisíce uchazečů a stale jich přibývá. Popularitu si umění kaligrafie získává i za hranicemi Japonska a to téměř po celém světě. Česká republika samozřejmě není vyjímkou. Z vlastní zkušenosti vím, že lidí, kteří projevují zájem o tuto činnost, je poměrně mnoho.

V Japonsku se konají v Tokiu a i v jiných městech soutěže ve tvorbě kaligrafií. Často jsou tyto soutěže pořádány při příležitosti oslav Nového roku. Kaligrafie je jakýmsi obrazem jeho tvůrce u které se obzvlášť cení uvolněný rukopis.

Základem pro každého studenta je zvládnutí základních druhů písma, jimiž jsou:

Kaišó - základní druh písma

Gjóšó - běžný druh písma

Sóšó - trávový druh písma (toto je v podstatě již kaligrafická záležitost)




*Ikebana*


Je japonský způsob aranžování květin, které má velmi dlouhou tradici. Své kořeny má ikebana zřejmě až v Indii a Japonci se s ní seznámili počátkem 7. století. Ikebany se často používálo k aranžování květin před obrazy a sochymi Buddhy ve svatyních. Během let se ikebana rozvíjela spousty směry. A i v dnešní době je jeé tradice velmi živá a dokonce se vyučuje v mnohých školách. Podstatou ikebany jsou tři základní skladební prvky - země, člověk a nebe. Cílem tohoto způsobu aranžování květin je vyjádření jednoty a harmonii s vesmírem.

*Hudba*

Japonci jako takový mají velmi silný vztah k hudbě. Zůstávají zde velice silné a živé tradice ke tradiční japonské hudbě. A to i přesto že dnešní mládež se spíše vzhlíží v západním stylu hudby jako je například taneční a rocková hudba, kterou můžete slyšet z většiny kazeťáků této věkové kategorie. Tradiční hudba je přesto přímo nepostradatelná pro různá umělecká vystoupení, náboženské obřady a samozdřejmě se i v této době najdou lidé, kteří tuto hudbu uznávají pro ní samotnou a na tóny starodávných nástrojů nedají ani dopustit.

Gagaku

Gagaku je asi nejznámějším pojmem v tradiční japonké hudbě. V doslovném překladu znamená Gagaku něco jako ušlechtilá hudba. Její prvopočátky sahají do první poloviny 9. století a je patrně nejstarší dochovanou orchestrální hudbou na světě. Spojuje v sobě prvnky čínské, indické a japonské hudby. I dnes ji lze slyšet při příležitosti nějaké slavnosti u dvora nebo na půdě šintoistických svatyní. Je také součástí obřadních tanců Bugaku, které jsou proslulými svými maskami.

Tradiční hudební nástroje


Většina hudebních nástrojů mají svůj původ v Číně. Během doby ovšem tyto nástroje dostaly určitých změn, které ovlivnili nejen jejich vzhled ale i zvuk. Snad nejstarší používané hudební nástroje Japonska jsou Koto - třináctistrunná citera, Fue - krátká flétna, Cuzumi - budínek.

Koto

Vystopovat používání tohoto nástroje se dá bezpečně již do 9. století a i v dnešní technické éře se hře na Koto venuje na tisíce Japonců. Počet strun se stal během let různý. Používá se kromě tradičních třinácti strun Koto s šesti strunami nebo třeba z dvaceti strunami. Ovšem způsob hraní na nástroj zůstal stejný. Umělci k tomu pomáhá speciálně upravené plektry, které svým tvarem připomínají dlohé a robusní nehty.

Todaiko

Jsou obrovské bubny dosahující průmeru až kolem dvou metrů. I v součastnosti se bez něj neobejdou vystoupení tradičních dvorských tanců.

Šakuhači

Je podélná bambusová flétna, která se díky svým melancholickým tonům stala celosvětově známím fenoménem japonské tradiční hudby. Malo známím faktem je to, že původně tento dechový nástroj používali potulní mniši budhistické sekty Zen. Vzestup její používanosti nastal až koncem minulého století.


Biwa

Byla čtyřstrunná loutka hruškovitého tvaru. Dalo by se o ní říci že bila předchudcem Šamizenu, který ji ve své době vytlačil z popularity.

Šamizen

Jeho obliba začala stoupat od konce 16. století. Jedná se o jeden ze strunných hudebních nástrojů, počet jeho strun byl narozdíl od Koto zredukovám na tři. Je většinou potahován kuží zvířat (většinou kočičí nebo psí kůží). Běhen historie se stal oblíbeným nástrojem vypravěčů a zpěváků. I v dnešní době je nezbytnou součástí divadelních přestavení Kabuki nebo loutkových her Džóruri.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tenhle blog? ^_^

JJ je super...♥ 35.4% (151)
Je ok,ale mohl by být lepší..... :) 19.4% (83)
Ujde. n_n 15.7% (67)
Ne.... T_T 14.1% (60)
S timhle blogem běž do háje!!! :( 15.5% (66)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama